Moc zdravím ze 4medvědů,
dnes dopoledne začal cyklus seminářů Montessori inspirace pro život – kojenci a batolata v domácím prostředí.
Ač jsem to neměla v plánu (ve své přípravě na seminář ), došli jsme až k vnitřní motivaci dítěte, jak vlastně funguje a proč je pro nás tak zajímavá. Když budeme dítěti tleskat a říkat mu šikulka, tak spíše vytváříme tu vnější motivaci. To je spíše slepá ulička pro rozvoj dítěte.
A co to tedy je vnitřní motivace? Vnitřní pohnutka, díky které dítě dělá vše, co dělá. Není to nic, co by pocházelo z vnějšku
a čím by dítě bylo motivováno, ať již pozitivní motivací – pochvalou a odměnou nebo negativní motivací – zákazem, trestem.
Možná si nyní kladete otázku: „Co je tak špatného na chválení? Vždyť se to všude doporučuje!“.
To, co způsobují odměny je, že dítě se nějak chová nebo dělá nějakou činnost jen do té doby, dokud trvá vnější působení odměny. Chybí zde pak vnitřní pocit, že něco dělám, protože mě to baví a zajímá. Chybí další touha hledat svůj cíl a chuť učit se další a další věci.
Proto, aby si dítě udrželo vnitřní motivaci, potřebuje určité podmínky pro veškerou svou činnost. Alfie Kohn, autor řady knih o motivaci, popsal tyto podmínky takto:
- smysluplnost,
- spolupráce,
- svobodná volba,
- zpětná vazba.