Co přinese dětem vaření?

Tento týden jsme v montessori školce 4medvědi s dětmi (3 – 6 let) vařili dýňovou polévku a pečené brambory. Hledali jsme další aktivity pro děti, které by je spojovaly s reálným světem a díky vlastnímu prožitku měly děti o znalost více.

Bylo zajímavé s jakou radostí se do vaření děti pustily a s jakou hrdostí to také hlásily rodičům. Byly opravdu pyšné, že si jídlo samy připravily. Doufali jsme, že jim o to více bude chutnat, ale děti jsou konzervativní a ty, co dýni nemají rády, ji ani tak nejedly:(

Vše jsme propojili do celku s drobnými souvislostmi.

Vše jsme propojili do celku s drobnými souvislostmi. Práce začala již na jaře, kdy si děti předpěstovaly sazeničky, ze semínek dýně, které nechaly vyklíčit. Pak jsme je společně zasadili do záhonu a celé léto pečlivě zalévali. A na podzim jsme si dýni utrhli na zahradě. Děti vidí, že vypěstovat dýni je docela časově náročné a že dýně se prostě jen tak neobjeví v obchodě. Stejně tak si děti vypěstovaly i brambory. Vyrývání brambor ze země byla pro ně zajímavá práce. A moc je bavilo objevovat, kolik různě velikých brambor pod zemí najdou.

Při přípravě jídla pak hlavní úkol dětí bylo vydlabat dýni, nakrájet dýni, omýt brambory a nakrájet brambory. Vždy jsme každou práci přichystali na tácek tak, aby dítě bylo samostatné. Děti ve školce pracovaly pouze u jednoho (čtyřmístného) stolu a bylo hezké pozorovat, jak se v práci střídají a respektují se navzájem. Samotné vaření pak už bylo na nás dospělých. Kdybychom ale vařili doma a vešli se všichni společně do kuchyně, bylo by možné děti zapojit i do tohoto.

Co vaření přinese dětem?

Pojďme se tedy podívat na to, co vše vaření přinese dětem?

Zdroj: Rodinná učebnice vaření: Julie, Robík a okurka (2017) „Dítě se při práci v kuchyni stává sebejistějším a nezávislejším. Zároveň si osahává hranice svých možností, je vnímavější a citlivější k ostatním. Učí se žít ve skupině lidí, zná svoji cenu a umí za práci ocenit sebe i druhé. Základní jednotkou přežití není totiž člověk sám, ale skupina. Žít sám pro sebe a pro svoje úspěchy nemá pro člověka smysl a nemůže ho to naplňovat, protože člověk je přirozeně společenský. Během společného vaření se dítě postupně osvobozuje ze závislosti na dospělých, ale zároveň zůstává v jejich společnosti. Dítě si uvědomuje, že svou prací pomáhá ostatním a cítí se být důležité. Každá samostatně oloupaná brambora má pro něj v této fázi vývoje obrovský význam. Velmi důležitá je při vaření a podobných činnostech podpora rodiče a jeho důvěra, že to dítě zvládne. Netrpělivost, vztek a rozladění rodiče berou dítěti chuť v činnosti pokračovat a vzbuzují pocit méněcennosti.“