Minulý víkend se konala v Praze čtvrtá prodejní výstava smysluplných hraček Rosteme pro živtot. Velká část vystavovatelů byla z Montessori prostředí a prezentovala zpravidla své organizace nebo pomůcky, které byly mnohdy i na prodej. Brněnská podoba výstavy se bude konat 29.11.2014.
Byli jsem zde se 4medvědy také, nabízeli jsem Montessori závěsné hračky pro miminka a bylo moc fajn potkat tolik nadšených lidí se zájmem o naše děti. Ta
Mezi návštěvníky jsem zaslechla rozhovor dvou maminek. „Já už nebudu dětem domů kupovat žádné Montessori pomůcky, nikdy si s tím sami nehrají,“ říkala jedna. A druhá jí odpovídala: „No ty naše také ne, ale ve školce s tím pracují, tak nevím, proč to doma jen leží v polici.“
A přitom je úplně jednoduché vysvětlení, proč tomu tak je. Odborně se tomu říká „propojit dítě s pomůckami“. V praxi to znamená, že pokud chceme, aby si děti s něčím hrály, pracovaly nebo jakkoli manipulovaly, potřebují znát způsob, co se s předmětem dělá a k čemu je. Děti jakéhokoliv věku se nebudou zajímat o krásnou hračku (nebo aspoň ne dlouho), pokud nedostanou od nás dospělých informaci (ukázku), co se s tím vlastně dělá a na co to je.
Každá Montessori pomůcka má vždy svůj význam a dospělý ji musí dítěti ukázat správnou prezentací. Dítě pak okouzlí a zaujme natolik, že se k ní vrací a zkouší s ní pracovat znovu a znovu. I některé hračky tuto vlastnost mají. Např. stavebnice, puzzle… Ale je důležité dítěti ukázat, jak se s ní pracuje. Dítě to samo neobjeví. Nemá potřebnou zkušenost. Proto i když koupíme sebedokonalejší pomůcku či hračku, musí být vždy přítomen ještě dospělý, který dítěti ukáže, co vše se s ní dá dělat.
Maria Montessori říká, ve své knize Objevování dítěte:
“ Jestliže má být výuka malých dětí účinná, musíme jim být nápomocni v jejich nezávislém vývoji.“
AMI popisuje chování dospělého takto:
- Vlastní příprava – stát se člověkem se znalostmi a láskou.
- Připravit prostředí – kde může dítě nalézt to, co v danou chvíli potřebuje.
- Spojit dítě s prostředím – uvést dítě do správného vztahu s prostředím správným způsobem. Pak uvidíme koncentraci, opakování, zklidnění a touhu po dalších aktivitách.
- Pomoci dítěti s funkční nezávislostí – ukázat dítěti všechny potřebné kroky, aby mohlo zcela samostatně dělat věci. Jako například jak si převléknout namočené kalhoty. Když celý proces dítěti ukážeme, bude to rádo opakovat samo.
- Být dobrým modelem pro chování pro dítě – hlavně se zpomalit, aby nás děti mohly pozorovat, vnímat a naučit se od nás, jak se chovat. Zároveň, když my se zpomalíme, máme více času si promyslet naše reakce na dítě, naše pohyby. Nemělo by to být o rutině, ale měly bychom být vědomí v každém okamžiku. Když dítě nemá zájem zapojit se do naší činnosti, můžeme to udělat sami a jen dítěti říci, „dobře já to udělám sama, ty se koukej,“ ale pak to musíme udělat velmi hezky a dokonale a až do konce.