Archiv pro štítek: domov

Podnětné prostředí i na doma

IMG-3456V našich montessori pracovnách ve 4medvědech máme pro děti krásné, podnětné a hlavně “připravené prostředí”. Rádi bychom, abyste si trochu inspirace odnesli také domů, protože právě tam probíhá váš každodenní život:) 

Při prvním kroku do montessori pracovny asi každému projede hlavou myšlenka “vše je tu tak malé a nízké”. My i montessori pedagogika tomu říkáme připravené prostředí. Je to odborný termín, který najdete v montessori literatuře. Třída je připravená na potřeby dětí daného věku. Díky pozorování víme, co děti baví, zajímá a rozvíjí. Víme jak podpořit jejich vývoj hrubé i jemné motoriky, jak rozvinout jejich sociální dovednosti, jak naplnit jejich pohár touhy  po poznání. A vždy čekáme, jak děti zareagují a co nového se od nich opět naučíme. Může to tak být i u vás doma, ale pozor, to důležité není v pomůckách, ale…

Pomůcek máme hodně, je však dobré dítě s pomůckou spojit

Máme pracovnu vybavenou mnoha pomůckami. Řekla bych, že můžeme mluvit o několika desítkách. Ale důležité je, jak my dospělí dokážeme každé dítě individuálně “spojit” s pomůckou. Jde o to najít co nejlepší způsob, jak dítěti představit pomůcku, aby o ni mělo zájem, aby ji zvládlo, aby ho nadchla, aby se do práce dokázalo ponořit a zcela se soustředit, aby se k ní opět chtělo se zájmem vrátit a prozkoumat ji do hloubky. 

 V montessori pracovně se tedy naučíte jak dětem zprostředkovat např.  praní prádla, šití jehlou, aranžování květin či leštění dřeva, ale také i úplně obyčejné věci jako je lepení, krájení banánu či práce s jazykovými kartami. Je jen třeba použít princip “pomalu a rozfázovaně”. Díky tomu, se vám podaří předat dítěti, co potřebujete.  Níže zjistíte jak tento princip použít.

Je rozdíl jak starému dítěti pomůcku / aktivitu ukazujete!

Na příkladu mytí stolu:

IMG-34496 – 18 měsíců: Máme připraveny hadříky a to dva zcela identické na mokré utírání a dva zcela identické na suché utítání. Jednu má v ruce dospělý a druhou dítě. Oba společně utírají stůl. Rodič si pečlivě dává záležet na každém tahu. Dítě “šmudlá” stůl svým způsobem na úrovni svého vývoje motoriky ruky, ale utírá. Do hlavičky se mu nevinně usazuje, že o jídelní stůl pečujeme a chceme ho mít po jídle čistý. Takto staré dítě nemá ještě sebekontrolu a určitě by nepočkalo, až mu to dospělý ukáže a pak teprve začalo samo. Roční dítě dokáže aktivitu dělat pár minut, ale i tak stojí za to, mu tuto možnost ukázat.

IMG-344618 – 36 měsíců: Pro takto staré dítě již máme připravenu celou aktivitu na tácku, košíčku či jinak pohromadě. Aktivita má již několik kroků – nachystání si náčiní, namočení stolu , rozmazání mýdla, otření bublinek, osušení stolu, uklizení aktivity.  Je to hodně kroků a toto dítě nám také ještě moc nepostojí, aby se podívalo jak na to. A tak dospělák vždy udělá jeden dílčí krok  a pak práci předá dítěti. Batole dokáže být tak nadšené z této práce, že u ní vydrží poměrně dlouho.

IMG-34503 – 6 let: Tříleťák je zaměřený na detaily. Bude vás pozorovat do nejmenších detailů a pak napodobovat. Je tedy vhodné mu aktivitu ukázat celou najednou a dítě se jen dívá. Pak celou práci necháme na dítěti. Od dítěte odstoupíme a dáme mu tak najevo, že nyní je práce na něm. A dítě si to užívá a dokáže stůl čistit znovu a znovu, třeba i hodinu.

A proč s dětmi vlastně mýt jídelní stůl?

Možná se to zdá jako obyčejná a běžná věc, ale my tím dítěti zprostředkováváme mnoho věcí. Ukazujeme mu, že nám na našem prostředí záleží, a tak se o něj staráme. Pokud to dítě naučíte hned v počátku jeho života, bude to pro něj později zcela přirozené. Děti touží dělat to, co my a toto je skvělá přežitost, která se v každé domácnosti odehrává několikrát denně. Dítě si zároveň zcela nepřímo trénuje motoriku své ruky a zjišťuje, co vše dokáže, tvoří se jeho sebe-hodnota! 

 

 

 

Jak uvařit oběd a přitom se věnovat dětem?

468225398Na našich Montessori pracovnách se rodiče i velmi malých dětí často ptají – jak to máme udělat, abychom příjemně zabavili dítě během doby, kdy potřebujeme udělat nejnutnější věci v kuchyni, např. uvařit sobě a dítěti oběd? Zde je několik tipů, jak můžeme k této každodenní výzvě přistupovat.

Prvním krokem je zamyšlení nad faktem, že dítě touží dělat to, co děláme my dospělí v jejich okolí. Děti mají od narození silnou touhu se nám přizpůsobit a stát se člověkem jako jsme my. Když je – klidně už od věku miminek – zapojíme právě do vaření, nabídneme jim zábavu a možnost pozorovat skutečný svět. A my přitom uvaříme oběd. Nesmíme však zapomenout, že děti dělají věci proto, že je baví dělat danou věc – a ne ji dodělat, jako my dospělí. Baví je krájet okurku, ne ji nakrájet:) Než skutečně začnete, je dobré si postup činnosti s dítětem dobře promyslet a připravit si vše potřebné k práci. O tom co vše je dobré si pro vaření s dětmi přichystat píšeme v Rodinné učebnici vaření.

Jak uvařit oběd a přitom se věnovat dětem?

Zapojte je do vašeho vaření!

celo_obalka

cca 4 měsíce: Rodič loupe zeleninu na polévku, sedne si s mísou na zem (pozor na nůž) a položí miminko vedle sebe, umožní mu si sáhnout do mísy se slupkami, počítá s tím, že dítě bude slupky strkat do pusy (tedy by měly být čisté, např. umyje jednu a tu mu poskytne).

cca 9 měsíců: Rodič opět připravuje zeleninu a nyní již ukáže dítěti, jak se dají slupky přendat z jedné mísy do druhé. Poté nechá dítě samostatně pracovat dle jeho schopností, časem se to dítěti podaří.

cca 12 měsíců: Rodič připraví dítěti mísu s vodou (postačí velmi málo vody např. jen 1 cm u dna mísy) a kartáček a ukáže dítěti, jak se dají mýt brambory a pak ho nechá samo pracovat.

cca 15 měsíc: Do police, kam dosáhne (s ohledem na to, zda leze či již chodí) dáme lžíci a prostírání, které si dítě samo donese ke stolu (i lezoucí miminko dokáže přenést věc, pokud to již několikrát vidělo u svého rodiče).

cca 18 měsíců: Rodič ukáže dítěti, jak si může samo namazat chleba pomazánkou, rodič počítá s tím, že se to dítěti nepovede, ale dá mu prostor si to vyzkoušet tak, jako to dělá dospělý a časem se to naučí. Není potřeba chléb po dítěti přemazávat a opravovat ho.

cca 2 roky: Rodič připraví např. banán či okurku na krájení a ukáže dítěti, jak se to krájí. Děti milují krájení, důležité je, aby to bylo měkké, aby se to dítěti podařilo, dosáhlo samo výsledku a zažilo si pocit “já jsem to dokázal a dokážu i další věci”.

Video ukázka je zde.

cca 2,5 roku: Rodič ukáže, jak se rozbíjí syrové vejce a nechá dítěti možnost si to samo vyzkoušet. Rodič počítá s tím, že asi budou společně muset vyndat skořápky z nádoby nebo že vejce bude rozlité kolem, ale časem se to podaří.

cca 3 roky: Nyní už je mnoho možností, co se s dětmi dá dělat – hníst těsto, sypat ingredience do mísy, krájet…

Jděte ven! Proč?

 

IMG_5359 (3)Mám pocit, že by děti měli chodit ven do přírody. Cítím, že to dělá dobře jim i dospělým. Užíváme si to všichni společně! Snažím se touto aktivitou vyplňovat, co nejvíce času našeho městského života. Když k mým pocitům získám ještě “vědecké informace” a krásné čtení na blogu jdeteven.cz,  trávím čas venku snad ještě raději:). 

jdeteven-logo je aktuálně podpořený z Fondu EHP, grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska, nabízí pomocnou ruku rodičům, aby mohli trávit více času s dětmi venku a užívali si společný čas intenzivně a v pohodě. Na webu www.jdeteven.cz najdete inspirativní články, hry a jednoduché aktivity, které učí děti kamarádit se s přírodou a zároveň se u nich baví celá rodina.

Celý příspěvek

Bez svých znalostí bych v dobré vůli dcerce zkomplikovala život

IMG_0005_resize_MiaPřeji krásné prázdninové dny. Letní dny letí jako voda a já začínám myslet na to, že mám 
ještě před sebou spoustu psaní a tvorby alb na Montessori výcvik. Asistentku a tlumočnici 
nám na kurzu dělá Kristýna Beránková, která je zkušenou Montessori pedagožkou ve své školce http://www.montessorikampus.cz/  a zároveň maminkou šestnáctiměsíční dcery. Je to magická kombinace:) A tak jsem se jí poptala, jak své nabyté Montessori zkušenosti používá doma se svou dcerou:) Celý příspěvek

Výtvarka pro 5 smyslů na doma

IMG_36771Když dceři byl rok, chtěla jsem jí představit malování a  jako první mě napadly tempery. Dělají krásné syté barvy a práce se štětcem by pro ni mohla být zajímavá. Ale vzápětí jsem se zarazila a představila si, co asi tak s barvami udělá – začne je strkat do pusy.

A tak jsem jí raději dala pastelky, které mi přišli bezpečnější při “ožužlávání”. Jenže na pastelky většinou malé děti musí tlačit, aby z nich vydolovali nějakou krásnou stopu a to bývá u malých nezkušených batolat problém. Tak se stalo to, že jí malování nijak nezaujalo a skutečně malovat začala mnohem později.

Škoda, že jsem tehdy neznala např. tento recept http://carujeme.cz/jedla-prstova-barva-pro-deti-za-par-korun/ nebo koncept “Výtvarky pro 5 smyslů” jejíž koncept vytvořila Montessori lektorka Kamila Balcarová. 

S Kamilou jsme se potkaly na kurzu AMI, kde s nadšením o své metodě mluvila. A řekla bych, že nadšeni z toho mohou být i další rodiče!

Ahoj Kamilo,

jsi autorkou konceptu “Výtvarka pro 5 smyslů”, mohla by jsi říci jak vlastně vznikl a proč?

Výtvarná výchova je jedním z oborů, které jsem vystudovala na Pedagogické fakultě UK v Praze. Původně jsem pracovala s dětmi v pubertálním věku. Díky nim jsem se naučila přemýšlet nad výtvarkou z hlediska věkových potřeb a zvláštností dětí, tak aby se v hodinách Vv zapojili i ti, kteří měli z nějakého důvodu už zablokovanou tvořivost anebo zrovna procházeli obdobím “krize výtvarného projevu”.
Pak přišly mé vlastní děti a ukázaly mi, co nejvíce potřebují, aby jejich přirozená touha udělat stopu či záznam nebyla hned v zárodku potlačena.
A konečně studium Montessori pedagogiky mi umožnilo propojit své postřehy z praxe s Montessori filozofií i didaktikou.
Výtvarka pro 5 smyslů” je tedy syntézou teorie a praxe , je to v zásadě jednoduchý koncept podpory přirozeného tvořivého potenciálu nejmenších dětí. Vznikl, protože ráda tvořím. Když jsem hledala podporu v běžně dostupných knížkách s výtvarnými nápady pro malé děti, zjistila jsem, že se téměř všichni autoři orientují na děti od 3 let výše. Vymyslet tedy koncept práce s batolaty se mi jevilo jako zajímavá výzva.

Jak tento koncept přijímají další rodiče?

“Výtvarku pro 5 smyslů” učím hlavně v rámci rodinných center. Pracuji s dětmi a rodiči v kurzech, vedu semináře pro rodiče, zároveň učím v lektorském týmu, kde vzděláváme lektory rodinných center. Dospělí jsou často překvapeni, jak přirozené a jednoduché je vyjít z tvořivých potřeb malých dětí a začlenit výtvarku do běžného každodenního života.

Jak tedy s batolaty pracuješ, nedala by jsi nám pár tipů na výtvarné aktivity?

Prvním krokem je, nechat malé děti vyzkoušet si různé druhy materiálů, ze kterých se dá tvořit, nechat je tyto materiály prozkoumat, umožnit jim zapojit všechny smysly. Pro batolata je totiž přirozené, že svět zkoumají všemi smysly, potřebují se nejen dívat, dotýkat, ale též ochutnávat.
Proto materiály musí být nejen bezpečné, ale ještě lépe jedlé. Vlastně je nejpřirozenější, když pro tvořivé účely v tomto věku poslouží potraviny či suroviny (např. modelína z mouky, vody, soli, lepidlo ze Solamylu, čaj či pigmenty z koření na malování). Děti od cca 18 měsíců už tuto modelínu, lepidlo či pigmenty, primárně nejedí,  vedeme je k tomu, jak se s materiály pracuje, ukazujeme postupy modelování, lepení, malování apod. Pokud však dojde k ochutnání, nehrozí žádné nebezpečí. Jedlost materiálů je také skvělá pro uvolnění rodiče, který tím pádem příliš nezasahuje do tvořivého procesu dítěte, protože kromě umazání nehrozí žádné nebezpečí. Pokud je dospělý dobrý pozorovatel vnímá, že v batolecím věku je tvořivost přirozenou součástí dítěte, pro dítě má význam především proces, nikoliv výsledný produkt. Dítě do 2 let např. potřebuje lepit tak, že se svobodně ponoří do činnosti lepení, spotřebuje celé “lepidlo”, nevnímá důležitost použít lepidlo, jen jako prostředek ke slepení nějakého výrobku.

Dalším důležitým krokem přirozené podpory dítěte v jeho tvořivosti je nechat ho pracovat s bezpečnými nástroji (např. kulaté nůžky, štětce s kulatým držátkem, dobře uchopitelné voskovky měkké pastelky, křídy namočené v mléce, či tupý klacík na kreslení do písku).

Nechat děti něco vyrábět podle námětu (např. jablíčko, motýl, žába apod.) je třetím krokem a má smysl od 2 let výše.
Je dobré vědět, že pokud se má dítě do námětu nějak samo promítnout, musí ho prožít, mít zážitek, aby námět nebyl jen napodobivou šablonou. Když např. s dětmi pracujeme na námětu “jablko”, mělo by ho nejen vidět, ale dostat do ruky, vnímat jeho velikost, váhu, povrch, přičichnout si i ho ochutnat. Zážitková lekce, seznámení s reálným předmětem zvířetem či substancí by měla předcházet zpracování jakéhokoliv výtvarného úkolu. Do 3 let věku totiž tento zážitek, proces, opět silně převýší význam výsledku – např. hotového obtisku jablka.

A zde je pár receptů na výrobu domácích výtvarných materiálů:

Modelína

1 hrnek studené vody – 230 ml 1 hrnek soli – 200 g
3 hrnky hladké mouky – 600 g

Mouku se solí smícháme dohromady, postupně přiléváme vodu, až zpracujeme hladké a poddajné těsto, které se nelepí. Nevaříme. Hotové výrobky necháme vytvrdnout na vzduchu.

Domácí lepidlo

100 ml vody
1 lžička solamylu

Solamyl rozmícháme ve studené vodě a za postupného míchání přivedeme k varu, povaříme 1 minutu, dokud nezhoustne. Necháme schladnout, přelijeme do sklenice. Toto lepidlo lze použít do 24 hodin, pak mění konzistenci. Je vhodné na lepení papíru.

Potravinové Pigmenty a barviva vhodné pro děti

kurkuma
paprika
skořice
kakao
matchatea (intenzivní zelený čaj z Japonska)
štáva z řepy

šťáva z borůvek či aronie

Pigmenty z koření nejlépe získáme tak, že koření krátce povaříme v troše vody, necháme přes noc louhovat a ráno scedíme přes husté síto.
Barevné šťuvy z borůvek či aronií získáme propasírováním čerstvých plodů, u řepy je lepší nakrájet na kousky a povařit, po vychladnutí použít vyvařenou hustě červenou šťávu.

Prášek zeleného matchatea je třeba přelít vroucí vodou, nechat krátce vylouhovat.
Pigmenty nejlépe malují na bílé savé papíry (ruční papír či kladívková čtvrtka) nebo jsou vhodné k obarvení domácí modelíny.

 

Tajuplné dětství: Senzitivní období

Často ve svých rozhovorech s rodiči miminek a batolat na Montessori pracovnách používám spojení  “správné úkoly ve správnou dobu”.

Co tím vlastně myslím?

Díky znalosti senzitivních období můžeme nabídnout dítěti přesně ten úkol, který rozvíjí jeho sebehodnocení na základě povedeného úkolu. Dítě vidí samo, že to zvládlo, nepotřebuje pochvalu, že danou věc zvládlo a získá tak sebedůvěru na další úkol! Na seminářích pro rodiče i v e-booku vysvětluji, jaké úkoly a kdy připravit pro vaše dítě. U nás doma v každém všedním dni. Celý příspěvek

Co už není Montessori přístup?

Co už není Montessori přístup k batolatům?

Podívejte se na toto video – vypadá to všechno krásně:

  • Chlapeček klidně sedí (je aktivitou naplněn a asi sedí na nízké a jemu pohodlné židli),
  • maminka mu poskytla krásné věci (které rozvíjí jeho estetické cítění), 
  • nádobí je rozbitelné (chlapeček si může zažít příčinu a následek),  
  • pracuje s opravdovými potravinami a asi pravděpodobně si pak svůj výtvor i sní  (čili potřebné propojení s reálným životem a činnost má tak svůj smysl).

Proč si myslím, že toto není Montessori přístup? Podívejte se na to sami :) Celý příspěvek

Proč by se děti do 6 let neměly dívat na TV a hrát hry na tabletu?

imagesMoje lektorka na AMI Montessori výcviku říká, že děti do 6 let, by se neměly dívat na televizi, hrát hry na počítači či tabletu.

V dnešní době plné těchto technologií je to těžké. Pokud, ale známe důvody, proč to není vhodné, jsme ochotni toto co nejvíce omezit. My dospělí věčně koukáme do počítače či mobilu a děti, které od nás vše kopírují, to také chtějí dělat. A pak u dětí platí, že “s jídlem roste chuť”. Čím více dětem necháme možnost se na televizi dívat a hrát hry na tabletu, tím více to budou vyžadovat. 

Celý příspěvek